Sankce oprávněných orgánů za porušení stanovených povinností
Podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění
§ 6 odst. 2 písm. a)
Orgány státního odborného dozoru jsou oprávněny ukládat pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti, vyplývající zpředpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů stanovících pracovní podmínky, nebo zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku.
§ 6 odst. 2 písm. b)
Orgány státního odborného dozoru jsou oprávněny ukládat organizacím a podnikajícím fyzickým osobám za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky pokutu až do částky 500 000 Kč. Za nedodržení nově stanoveného termínu kprovedení nápravy zvýšit původně určenou pokutu až o100%.
Podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění (se zřetelem k ustanovení zák. č. 174/1998 Sb.)
Podnikatel, který odmítne provedení dozoru a uplatnění práv inspektorem podle § 6 odst. 1 písm. a) z č. 174/1968 Sb., (tj.vstupovat kdykoliv do prostoru organizací a provozních prostorů podnikajících fyzických osob a vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření podmínek pro výkon dozoru) nebo podle § 14 zákona číslo 552/1991 Sb., (tj. kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků, a jsou povinny vnezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti atechnickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly) může dostat uloženou pořádkovou pokutu ve smyslu tohoto zákona, tj.:
§ 19
Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 14 zákona (č. 552/1991 Sb.), může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Pořádkové pokuty lze uložit do jednoho měsíce ode dne nesplnění povinnosti. Pokuty vymáhá orgán, který je uložil.
Podle zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů
§ 7a odst. 1
Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je
a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na určenou dobu v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen oprávněný zájem),
b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo rozhodnutí o stažení těchto výrobků z thu, popřípadě izpoužívání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem,
c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b).
§ 7a odst. 3
Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.
§ 7a odst. 4
Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo distributorem hradí náklady spojené s dozorem a s činností autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.
§ 9 odst. 1
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit fyzické osobě vykonávající činnost uvedenou v § 2 odst. 1 (prodávají zboží, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu pozn.) nebo zaměstnanci kontrolované osoby která zaviněně
a) nedodrží stanovené podmínky pro dopravu a skladování zboží nebo výrobků,
b) nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín a rozsah služby nebo zakázky, neposkytne službu nebo zakázku v požadované kvalitě,
c) nedodrží požadovanou nebo stanovenou míru, množství, hmotnost nebo jakost zboží nebo neúčtuje zboží, službu nebo jinou činnost v souladu s cenou, se kterou byl spotřebitel seznámen,
d) nedodrží předepsanou recepturu při výrobě jídel nebo nápojů,
e) poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
f) použije neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,
g) nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží avýrobků a jejich bezpečného používání,
h) poruší jiné podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro činnosti uvedené v § 2 odst. 1,
i) nesplní nebo způsobí, že nebylo splněno opatření k nápravě zjištěných nedostatků
pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem (nařízením vlády č. 303/1995 Sb., ve znění nař. vl. č. 320/1997 Sb.)
§ 9 odst. 2
Inspektor na základě svého zjištění při kontrole může uložit kontrolované fyzické osobě za méně závažné zaviněné porušení povinností uvedených v odst. 1 pokutu až do výše 2000 Kč bez dalšího projednání, bylo-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěné a kontrolovaná fyzická osoba je ochotna pokutu zaplatit. Proti uložení takové pokuty se nelze odvolat; o tom musí být kontrolovaná fyzická osoba předem poučena. Inspektor je oprávněn uloženou pokutu vybrat; k jejímu uložení avybrání užije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.
§ 9 odst. 3
Ředitel inspektorátu může uložit kontrolované fyzické osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč, a to opětovně.
§ 9 odst. 4
Pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle jiných právních předpisů.
§ 9 odst. 5
Pokutu nebo pořádkovou pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
§ 11 odst. 1
Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit kontrolované osobě, která
a) dodá výrobky nebo poskytne služby vadné jakosti nebo jinak vadné,
b) dodá výrobky, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství,
c) poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,
d) poruší stanovené podmínky pro skladování nebo dopravu zboží nebo výrobků,
pokutu až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem (nařízením vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění č. 320/1997 Sb.)
§ 11 odst. 2
Pokutu nelze kontrolované osobě uložit, byla-li jí za totéž uložena pokuta podle jiných právních předpisů.
§ 11 odst. 3
Pokutu lze kontrolované osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy Česká obchodní inspekce zjistila porušení povinností, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
Podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (úplné znění zákona č. 124/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
§ 3
K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 6
Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá, podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten, kdo dal k jednání příkaz.
§ 21
Přestupku se dopustí ten, kdo
písm. b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést (do 1 000 Kč)
písm. c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody (do 5 000 Kč)
písm. d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy (do 3000 Kč)
písm. f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah (do 3000Kč)
písm. g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu (do 3 000 Kč)
§ 29
Přestupku se dopustí den, kdo
písm. a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení (do 3 000 Kč)
písm. b) nedodrží opatření uložené ke snížení hluku a vibrací nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez (do 3 000 Kč)
písm. e) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí (do 3 000 Kč)
písm. g) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím zářením (do 5 000 Kč, rovněž lze stanovit zákaz činnosti do jednoho roku).
§ 30
Přestupku se dopustí ten, kdo
písm. f) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek (do 5 000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců)
písm. g) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písm. f) (do 10000 Kč a zákaz čínnosti do jednoho roku)
písm. h) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písm. f) (do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let)
písm. ch) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví (do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let).
§ 46
Přestupkem je porušení i jiných povinností (než které jsou uvedeny v § 21 až 45 zákona pozn.), jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů státní správy (do 5 000 Kč).
§ 84
Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný zpřestupku je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty vblokovém řízení se nelze odvolat. Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené adále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
§ 86
V blokovém řízení mohou projednávat
písm. b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě (§ 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. f), g) a ch) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích
písm. c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d). e), g) a h).
Podle zákona č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zák. č. 137/1982 Sb., a zák. č. 14/1997 Sb.
§ 2 odst. 1
Pokuta se uloží organizaci (pozn. organizací se rozumí fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů /zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění zákona č. 513/1991 Sb., o soukromém podnikání občanů/ aprávnická osoba), jestliže nesplní povinnost stanovenou právními předpisy o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek (pozn. zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, a předpisy vydanými k jeho provedení v oblasti péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek vyhláška č. 45/1966 Sb., v platném znění) nebo neprovede opatření uložené podle těchto právních předpisů, které upravují:
a) péči o zdravé životní prostředí, o zdravotní nezávadnost poživatin a předmětů běžného užívání, o zdravý vývoj dětí adorostu a o příznivé působení pracovního prostředí a práce na zdraví pracujících,
b) ochranu zdraví při zacházení s jedy a jinými látkami škodlivými zdraví,
c) ochranu zdraví před ionizujícím zářením
d) ochranu proti přenosným nemocem
e) ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
§ 2 odst. 2
Pokuta se uloží též pracovníkovi organizace, který zavinil, že tato organizace nesplnila povinnost nebo neprovedla opatření podle odst. 1, nejde-li o trestný čin nebo přečin.
§ 2 odst. 3
Uložením pokuty podle odstavců 1 a 2 zůstává nedotčena odpovědnost organizace i odpovědnost pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody (§ 172 a násl. Zákoníku práce).
§ 2 odst. 3
Byla-li pracovníkovi organizace uložena pokuta podle odstavce 2, nelze mu z téhož důvodu uložit pokutu podle jiných právních předpisů.
§ 3 odst. 1
Organizaci se uloží pokuta až do výše 500 000 Kč a pracovníku organizace až do výše rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku (§ 275 zákoníku práce pozn.); přitom se přihlíží zejména k míře ohrožení zdravých životních podmínek, k rozsahu škodlivých následků a k tomu, zda organizace již v minulosti ohrozila zdravé životní podmínky.
§ 3 odst. 2
V rozhodnutí o uložení pokuty organizaci se určí i lhůta, ve které má odstranit nedostatky. Jestliže v této lhůtě organizace nedostatky neodstraní, uloží se jí další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty uložené podle odst. 1.
§ 4 odst. 1
Pokuty ukládají okresní úřady, jim na roveň postavené úřady aměstské úřady. Řízení (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení pozn.) se zahajuje z podnětu orgánů hygienické služby a pokud jde o ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, z podnětu Českého inspektorátu lázní a zřídel.
§ 4 odst. 2
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný úřad dozvěděl o tom, že organizace nesplnila povinnost nebo neprovedla opatření uvedené v § 2 odst. 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy se měla povinnost splnit nebo opatření provést.
§ 5 odst. 1
Pokuta se platí příslušnému úřadu, který ji uložil.
§ 5 odst. 2
Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Organizace je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši jednoho promile z nezaplacené částky.
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 odst. 1
Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo knimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo vdůsledku protiprávního jednání třetích osob.
§ 45 dodst. 2
Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli podle předchozího odstavce přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců.
§ 45 odst. 3
Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným vodst. 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.
§ 45 odst. 4
Při nesplnění povinnosti (zasílat pojišťovně kopie záznamů opracovních úrazech ve stanoveném termínu.) může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
§ 55 odst. 1
Příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění.
(Pozn.: viz rovněž ustanovení § 20a zákona č. 592/1992 Sb., opojistném na všeobecné zdravotní pojištění, úplné znění zákon č. 296/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví bylo způsobeno jednáním právnické nebo fyzické osoby).
Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (úplné znění zákon č. 104/1996 Sb.)
§ 21
Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení organizaci nebo malé organizaci, jestliže
a) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
b) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.
Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce. Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je organizace nebo malá organizace povinna platit přirážku k pojistnému až do prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.
Podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhl. č. 43/1995 Sb., vyhl. č. 98/1996 Sb.
§ 9
Poruší-li zaměstnavatel povinnosti (v § 8 písm. a), b) a c) a tím ztíží zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události vyplatila.
§ 10
Pojišťovna má vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění:
a) způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b) došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance kzvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti aochraně zdraví při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody,
c) došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně.
Stejné právo má pojišťovna proti zaměstnavateli, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovních povinností vpracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů.
Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.
