Zásady poskytování první pomoci

Zásady poskytování první pomoci

První pomoc

Pomoci osobě v nouzi je morální zásada každého slušného člověka.

Trestní zákon č. 140/1961 Sb. (ve znění pozdějších předpisů § 207) vymezuje trestní postih za neposkytnutí pomoci.

1. Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy na zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

2. Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti

Lékárničky první pomoci

Lékárnička první pomoci –je soubor léčiv a zdravotnických potřeb pro poskytování první pomoci zraněným nebo náhle onemocnělým, uložený ve vhodně uzpůsobeném obalu (dřevěném nebo plastikovém) na přístupném místě s výrazným označením červeným křížem v bílém poli. Povrchová úprava musí být hladká a nesmí se olupovat.

Vhodně vybavená lékárnička může mnohdy výrazně pomoci v případech, kdy je nutné provést třeba i laický zásah vokamžiku zranění nebo náhlé nevolnosti. Obsah lékárničky je nutné stále kontrolovat, aby se zamezilo použití expirovaného (prošlého) léku nebo přípravku.

Hromadně vyráběné léčivé přípravky mají stanovenou dobu použitelnosti, během níž má být přípravek spotřebován. Použitelnost přípravku končí posledním dnem měsíce uvedeným v čísle výrobní šarže.

Lékárnička a její náplň musí být udržovány v čistotě a pohotovostním stavu. Došlo-li jakýmkoliv způsobem k porušení obalu léčiva, nebo k znehodnocení obsahu (např. zvlh nutím, rozpadem, znečištěním apod.), je třeba léčivo vyřadit a nahradit novým.

Lékárnička musí být vybavena seznamem náplně a stručným návodem k použití, popř. pokyny pro poskytování první pomoci.

Doporučený obsah lékárničky

Léčiva:
CARBOSORB tabl. celé balení 1 ks
GASTROGEL tabl. nebo jiné volně dostupné antacidum 1 ks
OPTHAL 1 ks
SEPTONEX nebo jiný vhodný dezinfekční přípravek 1 ks

Obvazový materiál:
Gáza hydrofilní skládaná sterilní 7,5×7,5 (cm) 2 ks
Spofaplast 2,5 cm x 2 m 5 cm x 5 m 1 ks
Rouška resuscitační 1 ks
Spofaplast rychloobvaz 6 cm x 1 m 1 ks
Obinadlo hydrofilní sterilní 6 cm x 5 m 2 ks
Obinadlo pružné 6 cm x 5 m 1 ks
Obinadlo škrtící pryžové délka 70 cm 1 ks
Obvaz NERIT 4 ks
Polštářek PORIN 10 ks
Obinadlo hydrofilní sterilní 10 cm x 5 m 10 ks
Šátek trojcípý 1 ks
Vata obvazová lis. steril. 25 g 1 ks
Vata obvazová skládaná 50 g 2 ks

Zdravotnické potřeby:
Pinzeta anatomická 1 ks
Lopatka na jazyk dřevěná 1 ks
Podnikatel může lékárničku doplnit dalšími schválenými léčivy, které se osvědčily v praxi.

Hlavní zásada poskytnutí první pomoci:

jednat rychle,– klidně a– uváženě

Při úrazu el. proudem většina zraněných je mrtva jen zdánlivě! Proto je nutné v oživování vytrvat!

První pomoc při úrazu elektrickým proudem:

  • postiženého ihned vyprostíme z dosahu el. proudu
  • dáváme sami pozor, abychom nepřišli do styku s proudem
  • pokud zjistíme, že postižený nedýchá, zavedeme ihned umělé dýchání (přes roušku z úst do úst)
    zahájíme nepřímou masáž srdce (není-li tep hmatatelný)
  • popálené plochy těla ošetříme jako spáleniny
  • přivoláme lékaře

Jakmile se zraněný probere k vědomí, podáváme mu hodně pít tekutiny – zásadně ne alkohol nebo kávu.
LÉKAŘE přivoláme v každém případě! Po úrazu el. proudem ve většině případech nastává u zraněného po probrání kvědomí šok!

Zraněný se pak stává nebezpečným sám sobě i ostatním.

Z dosahu el. proudu postiženého vyprostíme:

  • vypnutím proudu, odpojením spotřebiče, vypnutím jističe odsunutím vodiče nebo odtažením postiženého z jeho dosahu a působení (suchým dřevem, provazem apod., nikdy ne vlhkými nebo vodivými kovovými předměty)
  • je-li postižený zasažen proudem ve výšce, musíme ho nejprve zajistit proti pádu, neboť přerušením působení el. proudu pomine svalová křeč a poraněný se pouští, čeho se držel vokamžiku zasažení proudem,
  • přerušení vodiče přeseknutím, přeštípnutím kleštěmi a izolací může provést jen ten, kdo se v tomto postupu bezpečně vyzná.

Popsané vyproštění postiženého lze provést jen v případě, jedná-li se o nízké napětí el. proudu.

1. Hlavní zásady první pomoci při úrazech:

  • dopravení postiženého do nezávadného prostředí (vyproštění z dosahu el. proudu, vynesení ze zamořeného prostředí apod.)
  • zastavení silného krvácení z tepny nebo žíly
  • uvolnění dýchacích cest, umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž
  • ošetření zlomenin, otevřených ran, překrytí spálenin
  • protišoková opatření
  • přivolání odborné lékařské „pomoci“ je-li však zachránců více, jeden z nich zajišťuje tento bod co nejdříve.

2. Stabilizovaná poloha zraněného:

Je-li postižený v bezvědomí, ale pravidelně dýchá, nebo je v šoku, má-li již ošetřena zranění a čeká na příjezd odborné lékařské pomoci, uložíme jej do tzv. stabilizované polohy.

Tím zabráníme vzniku (např. udušení) a vytvoříme podmínky, v nichž se stav postiženého dále nezhoršuje.

Postiženého položíme na rovnou podložku na bok, nohy mu v kyčlích a kolenou pokrčíme. Ruce položíme před tělo, hlavu mírně podložíme, zakloníme tak, aby dýchací cesta byla přímá. Zraněného zajistíme proti prochladnutí. S postiženým vtéto poloze vyčkáme příjezdu lékařské pomoci.

3. Umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž:

Vyčistíme dýchací cestu postiženého a položíme zraněného na záda, podložíme mu lopatky (stočený kabát, deka apod.), zakloníme hlavu vzad, aby se dýchací trubice v krku narovnala a uvolnila. Současným tlakem na čelo a dolní čelist se postiženému otevřeou ústa.

Při dýchání z plic do plic bez pomůcek, zachránce prsty ruky tlačí na čelo a sevře nos postiženého. Svými široce otevřenými ústy obemkne ústa postiženého a zhluboka vydechne. Zpočátku vdechuje do postiženého rychle 10ī za sebou (po 1sec.), dále pokračuje rychlostí 15–20 vdechů za minutu. Během vdechování musí zachránce stále sledovat, zda hrudník postiženého vykonává dýchací pohyby. Nejsou-li tyto patrny, je dýchací cesta neprůchodná a musí být uvolněna ato např. vysunutím jazyka, zvětšením záklonu hlavy nebo vysunutím spodní čelisti postiženého.

Má-li postižený malý obličej, je možno vdechy provádět zároveň ústy i nosem. Toho času jsou však již v lékárnách atím i ve vybavení lékárniček první pomoci tak zvané dýchací roušky, takže dýchání z úst do úst se provádí přes tyto roušky.

4. Nepřímá srdeční masáž:

Nejdříve započneme s umělým dýcháním, které se nesmí přerušit ani při provádění masáže. Zachránce položí dlaň ruky 3–5 cm nad okraj hrudní kosti postiženého a rytmicky stlačuje hrudní kost směrem k páteři do hloubky 4–6 cm asi 60ī za minutu. Provádí-li úkony pouze jeden zachránce, provede na každý vdech cca 5 stlačení hrudní kosti. Tuto pomoc provádíme až do doby, než postižený začne sám dýchat, nebo přijede-li odborná lékařská pomoc. Život postiženého se tímto způsobem dá udržovat i několik hodin.

5. První pomoc při šoku:

K šoku dochází prakticky při všech druzích těžších úrazů. Je to vedlejší nervová reakce organizmu na vznik zranění nebo jinou neobvyklou situaci. Postižená osoba je bledá, na kůži vystupuje studený pot, tepová frekvence je zrychlená, puls však velmi jemný až nehmatný. U některých osob může nastat ibezvědomí. Především je nutno odstranit příčinu šoku a tím zabránit jeho dalšímu prohlubování. Postiženému zajistíme klid, teplo, uvolníme oděv, podáváme malé množství vlažné vody. Slovně jej uklidňujeme. Zásadně nepodáváme uklidňující léky, bolest tišíme jen obklady (popáleniny). Neprodleně zajistíme lékařskou pomoc.

6. Postižený je v bezvědomí a nedýchá:

Okamžitě začneme provádět umělé dýchání a masáž srdce. Vždy co nejrychleji zajistíme odbornou lékařskou pomoc, nepřerušíme však provádění záchranných prací nebo dozor nad zraněným.

7. První pomoc při popáleninách a opařeninách:

U popálenin a opařenin musíme dbát především na to, aby se na postiženou plochu nedostala nečistota a tím nevznikla infekce. Popálená nebo opařená kůže ztrácí ochrannou schopnost a je velmi dobrou živnou půdou pro bakterie, které se zde rychle množí a mohou vyvolat celkovou otravu.

  • postiženého posadíme nebo položíme
  • provádíme intenzivní chlazení postižené plochy například přiložením ledu, studenou vodou, ne však prudký proud
  • popálenou část nečistíme, neodstraňujeme zbytky kůže, nepropichujeme puchýře apod.
  • na postiženou plochu přiložíme pouze sterilní krytí z lékárničky první pomoci – speciální sterilní rouška
  • zabráníme vzniku, případně rozvíjení šoku
  • podáváme hojnost tekutin, nejlépe čaj nebo minerálku
  • přivoláme lékařskou pomoc.

8. První pomoc při krvácení:

Silné krvácení ohrožuje bezprostředně život postiženého. Proto provádíme jeho zastavení co nejrychleji, případně i před vyproštěním zraněného (ale pozor na el. proud).

  1. krvácení z tepny
    z rány prudce vystřikuje jasně červená krev. Krvácení zastavíme podle místa krvácení, buď stlačením tepny v ráně (prsty) nebo přiložením gumového škrtidla mezi ránu a srdce. Není-li k dispozici gumové škrtidlo, použijeme řemen, stočený šátek apod., pozor, nikdy však tenkou šňůru nebo drát.
  2. krvácení ze žíly
    z rány plynulým proudem vytéká hustá, tmavá krev. U drobnějších ran přiložíme tlakový obvaz, u rozsáhlejších poškození zaškrtíme jako u zranění tepny.
  3. krvácení vnitřní
    postižený je bledý, puls má slabý, může mít silné bolesti vkrajině břišní. Nepodáváme žádné léky a co nejrychleji zajistíme lékařskou pomoc.
  4. krvácení drobná a povrchová
    zraněné místo zasypeme práškem z lékárničky první pomoci „Traumacel“, který zastavuje krvácení. Zásypovou vrstvu je možno opakovat a ránu překrýt sterilním mulem nebo gázou a obvazem. Prášek se sám do rány vstřebá.

9. Autotransfuze:

Při větším krvácení, šoku apod. postiženému po ošetření poskytneme autotransfuzi tak, že jej položíme na záda a na rovnou podložku a ruce a nohy zvedneme do výše. Při všech větších poraněních však zajistíme lékařskou pomoc.

10. První pomoc při zlomeninách:

Zlomenou končetinu nerovnáme, nenapravujeme, ale znehybníme připevněním pevného předmětu pomocí obvazu – např. dlahy, desky, pravítka apod. Přitom zacházíme s končetinou opatrně, aby event, nedošlo k posunutí úlomků kostí akdalšímu poškození svalů. Při otevřené zlomenině (kost vylézá přes kůži) postupujeme stejně, otevřenou ránu překryjeme mulem a převážeme. Máme-li podezření na zlomení páteře, postiženému nedovolíme pohyb, nepodkládáme ho apod. Neprodleně zajistíme lékařskou pomoc.

11. První pomoc při infarktu:

Projevuje se tupou bolestí až pícháním v srdeční krajině. Někdy vzniká až bezvědomí a zástava srdeční činnosti a dýchání. Vždy neprodleně zajistíme lékařskou pomoc. Je-li postižený při vědomí, zajistíme klid, teplo, ticho a slovně postiženého uklidňujeme. V malém množství můžeme podávat vlažný nápoj. Postižený musí zůstat v klidu a vyčkat odborné lékařské pomoci a vyšetření, i když si myslí, že příznaky již pominuly – hrozí nebezpečí opakování poruchy ve větším rozsahu.

V případě bezvědomí a zástavy základních životních funkcí provádíme umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Postiženého nenecháváme bez dozoru – jeho stav se může kdykoliv rychle zhoršit.

Závěr:

Poskytnutí první pomoci včas a správně je zárukou, že se nejen omezí následek úrazu, ale i zabrání bezprostřednímu ohrožení života. Stále je nutné mít na mysli skutečnost, že vmnoha případech jsou nejdůležitější první minuty po úrazu, kdy se rozhoduje o životě postiženého. Znalost zásady ošetření, které jsou uvedeny v tomto plánu by měly zabránit chaosu a zajistit rychlé ošetření zraněného včetně zajistění odborné lékařské pomoci.