Pracovní podmínky žen

Zvláštní pracovní podmínky žen

Pracovní právo ČR upravuje zvláštní pracovní podmínky žen především s ohledem na dva základní faktory:

  1. faktor biologický, který znamená, že ženy jsou obecně citlivější vůči určitým druhům prací a pracovišť,
  2. faktor společenský, který znamená, že v určitých fázích života je žena zatížena vedle povinností ze zaměstnání i povinnostmi souvisejícími s péčí o děti.

Zvláštní pracovní podmínky žen jsou proto upraveny jako zvláštní pracovní podmínky žen obecně a zvláštní pracovní podmínky těhotných žen a matek velmi malých dětí zvlášť.

Zvláštní pracovní podmínky žen zahrnují:

  1. zákazy některých prací
    (jsou vyjádřeny jednak přímo v Zákoníku práce, jednak ve vyhlášce č. 261/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 185/1998 Sb. Rozlišuje se mezi ženami obecně a těhotnými ženami a matkami do konce 9. měsíce po porodu zvlášť)
  2. odpočinek mezi směnami
    (musí být poskytnut v délce alespoň 12 hodin, pokud žena pracuje v nepřetržitém provozu, může být zkrácen o jednu hodinu – na 11 hodin)
  3. noční práce
    (právní úprava je v souladu s Úmluvou MOP č. 171 o noční práci, globální zákaz noční práce byl zrušen; avšak ve smyslu ustanovení § 37 písm. f) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést těhotnou ženu nebo matku dítěte mladšího než devět měsíců, pracující v noci, na denní práci, pakliže o toto převedení zmíněná žena požádá (viz též ustanovení § 153 odst. 1 a 2 ZP
  4. zvláštní ochrana těhotných žen a matek (převedení na jinou práci, pracovní cesty, úprava pracovní doby, přestávky ke kojení, mateřská dovolená, ochrana při skončení pracovního poměru – viz ustanovení §§ 153 až 162 ZP).

Zákazy prací všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce 9. měs. po porodu dle vyhl. MZDr. ČR č. 261/1997 Sb., ve znění vyhášky č. 185/1998 Sb.

Práce zakázané všem ženám

Všem ženám jsou zakázány

  1. práce
    – s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 5,4 MJ netto (pracovní energetický výdej snížený o podíl bazálního metabolismu),
    – při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena při pojezdu tažná síla větší než 90 N a tlačná větší než 130 N,
    – spojené se zvedáním a přenášením břemen, při nichž jsou překračovány ukazatele uvedené v příloze č. 1 citované vyhlášky; při zvedání osob jsou přípustné hodnoty pro manipulaci s břemeny dodrženy, jestliže při zvedání osob nad 40 kg hmotnosti tuto činnost vykonávají alespoň dvě osoby za použití technických prostředků, například podložek s rukojetí,
  2. práce spojené s expozicí vibracím, při nichž
    – může dojít k překročení nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním předpisem1 pro celkové vertikální vibrace o frekvencích 4 až 8 Hz nebo celkové horizontální vibrace o frekvencíh 1 až 2 Hz,
    – vibrace přenášené na ruce překračují při podrobném hodnocení nejvyšší případné hodnoty (viz tabulka č. 14 přílohy k vyhlášce č. 13/1977 Sb. a Směrnice č. 53/1980 Sb. Hygienických předpisů) a síla potřebná pro ovládání nářadí překračuje podle výsledků měření 10 % Fmax (nejvyšší svalová síla, vynaložená v dané pracovní poloze při maximálním volném úsilí), jde-li o práce s převahou statické složky, nebo 30 % Fmax) jde-li o práci s převahou dynamické složky,
  3. práce na pracovištích, na nichž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
  4. práce vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, toto omezení neplatí, s výjimkou těhotných žen, pro výkon záchranných prací při haváriích,
  5. práce v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
    – práce, při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji nebo jinými látkami, které mohou poškodit kůži,
  6. práce v zemědělství spojené se zacházením se zvířaty, při nichž je zvýšené nebezpečí úrazu.

Práce zakázané těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu

Těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány

  1. práce
    – s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový energetický výdej větší než 4 MJ netto,
    – při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena tažná síla větší než 50 N nebo tlačná síla větší než 100 N,
    – spojené se zvedáním a přenášením břemen a průměrný celosměnový minutový energetický výdej předkračuje 7 kJ . min–1 netto,
  2. práce
    – vykonávané ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60°, a v malých uzavřených prostorách,
    – spojené s tlakem na břicho,
    – trvale vykonávané vsedě nebo vestoje bez možnosti střídání pracovních poloh,
    – při nichž nelze individuálně měnit tempo dané strojním zařízením,
  3. práce na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené pro fyzickou práci zvláštním předpisem (vyhl. č. 13/1977 Sb.)
  4. práce, při nichž by byly vystaveny
    – rázům, přenášeným na horní končetiny,
    – místním vibracím přenášeným na ruce, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním předpisem.1
    – vibracím přenášeným zvláštním způsobem a celkovým vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro fyzickou námahu zvláštním předpisem (vyhl. č. 13/1977 Sb.) snížené o 10 dB
  5. práce s jedy, s výjimkou prodeje jedů v uzavřených obalech,
  6. práce s karcinogeny
  7. práce s chemickými látkami
    – způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví (chemické látky označené ve zvláštním předpise R 39, R 40 a R 48,
    – poškozujícími reprodukci,
    – mutagenními,
    – vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání
    kůží (chemické látky ve zvláštním předpise označené R24),
    – které mají výrazné alergizující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži (chemické látky ve zvláštním předpise označené R 42 a R 43),
    – omezujícími dělení buněk,
  8. práce na pracovištích, na nichž je koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší vyšší než 1/3 nejvyšších přípustných průměrných koncentrací stanovených zvláštním předpisem,
  9. práce s cytostatiky,
  10. práce s olovem a rtutí a s jejich sloučeninami,
  11. práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazů a akutních otrav
    – s rizikem otravy oxidem uhelnatým,
    – s hořlavými kapalinami I. třídy, nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,
    ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,
    na zařízeních vysokého napětí,
    v prostoru uzavřených nádob a nádrží,
    při dezinfekci a deratizaci prostorů plyny,
  12. práce v mikrobiologických a jiných laboratořích při zpracovávání lidského biologického materiálu
  13. všechny práce určené jako rizikové podle zvláštního předpisu
  14. práce při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických zdravotních zařízeních.

1. Těhotným ženám jsou dále zakázány práce

v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,8
– na pracovištích, na nichž jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí o frekvenci 300 GHz a nižší, stanovených pro obyvatelstvo zvláštním předpisem,9
– při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ženy,
– na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 °C,
– vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 °C a nižší, a dále práce vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za směnu při teplotách nižších než –5°C.

2. Těhotné ženy nesmějí vykonávat práce na pracovištích,

na kterých zjištění lékaře, veterinárního lékaře nebo odborného pracovníka hygienické služby sdělené zaměstnavateli odhalilo riziko výskytu vybraných infekcí ohrožujících těhotnou ženu a plod, pokud se neprokáže u těhotné ženy přítomnost protilátek proti vybraným infekcím, na takové pracoviště může těhotná žena znovu nastoupit, pokud pominul důvod zákazu. Vybrané infekce, které ohrožují matku a plod a u kterých se stanoví přítomnost protilátek, jsou uvedeny v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

3. Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou dále zakázány práce

v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, pokud se v nich používají radioaktivní látky, které nejsou uzavřeným rádionuklidovým zářičem, a podmínky práce nejsou upraveny tak, aby pro kojence byl zajištěn stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva (§ 18 odst. 1 písm. k) Zákona č. 18/1997 Sb.).