Povinnosti předcházení pracovním úrazům a nemocem zpovolání

Oblast prevence
Každý zaměstnanec je povinen:
a) dbát s využitím všech svých možností o svou vlastní bezpečnost a ochranu svého zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýká jeho jednání nebo opomenutí při práci, a to podle školení, zácviku a pokynů daných zaměstnavatelem,
b) náležitě používat osobní ochranné pracovní prostředky, které dostal k dispozici z důvodu určitých rizik při výkonu práce a po použití je uložit na místo pro tento účel určené včetně ošetření,
c) nevyřazovat z provozu ochranná zařízení zejména na strojích, přístrojích, nařadí, zařízeních a budovách, svévolně je nepoškozovat, je neměnit nebo nepřestavovat a náležitě tato ochranná zařízení používat,
d) používat stroje, přístroje, nářadí, nebezpečné látky, dopravní prostředky jen za okolností, zda má platná oprávnění kobsluze, dokonalé znalosti apod.,
e) ihned informovat svého nejbližšího nadřízeného o každém jím zjištěném vážném a bezprostředním ohrožení bezpečnosti práce a zdraví i o každé poruše zjištěné na ochranných systémech,
f) ihned oznámit svému nejblíže nadřízenému jakýkoliv druh zranění.

Registrace pracovních úrazů
Registrací pracovních úrazů se rozumějí úkony, které je zaměstnavatel povinen provést, dojde-li k pracovnímu úrazu, jímž byla způsobena pracovní neschopnost trvající nejméně jeden den mimo den, kdy došlo k poškození zdraví nebo byla způsobena smrt.
Pracovní úraz, který postiženému nezpůsobil pracovní neschopnost, nebo způsobil pracovní neschopnost kratší než jeden den, je postižený povinen nahlásit svému přímému nadřízenému (mistru).
Tyto úrazy jsou vedeny v „Knize BOZP pracoviště“ a vedoucí zaměstnanci jsou povinni vést zápisy o úrazech tak, aby mohly být použity jako podklad pro pozdější sepsání „Záznamu o úrazu“, projeví-li se následky úrazu později.
K provedení registrace jsou příslušní vedoucí zaměstnanci nebo sám zaměstnavatel povinni:
– odpovědně a spolehlivě zjistit příčinu, jakož i další okolnosti vzniku pracovního úrazu,
– sepsat „Záznam o úrazu“ nejpozdějí do 2 dnů a jeho příčinách na základě výsledků šetření za účasti bezpečnostního technika PŘ a předsedy komise BOZP odborové organizace, jedná se o první právní doklad o události,
– stanovit preventivní opatření organizačního, technického, výchovného nebo sankčního charakteru včetně kontroly jejich dodržování nebo splnění do uloženého termínu,
– provést dechovou zkoušku tzv. DETALCOLEM na zjištění alkoholu v krvi, pokud to zdravotní stav postiženého dovolí.

V případě:
– těžkého,
– smrtelného,
– hromadného pracovního úrazu se navíc musí
l učinit opatření, kterými by se zabránilo dalšímu možnému ohrožení života a zdraví zaměstnanců,
l zajistit místo pracovního úrazu tak, aby zůstalo zachováno v původním stavu až do doby příchodu vyšetřujících orgánů. Změny původního stavu na místech těžkých, smrtelných nebo hromadných pracovních úrazů jsou do příchodu vyšetřujících orgánů přípustné jen jde-li o záchranu dalších postižených osob, o další záchranné práce, nebo vyžaduje-li to bezpečnost provozu.
V těchto případech se místo původní situace vyfotografuje, popřípadě se vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených změn.
Za pořízení fotografických snímků nebo náčrtku odpovídá ten vedoucí zaměstnanec, který dal příkaz nebo souhlas k povolení změn.

Registraci podléhají pracovní úrazy, které byly způsobeny:
a) zaměstnancům organizace
– při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti sním, nebo pro toto plnění,
– na pracovištích nebo v prostorách zaměstnavatele při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů, označuje je písmenem „P“,
b) jiným osobám,
– které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích nebo v prostorách, které nejsou jinak veřejně přístupny,
Jsou to osoby, které přicházejí do podniku za soukromým účelem (důchodci, manželky zaměstnaců často isdětmi, zájemci o přijetí do pracovního poměru apod.), jejichž úrazy se kladou naroveň pracovnímu úrazu (vevidenci podniku se však označují písmenem „O“ – ostatní, v „Evidenci práce neschopných pracovníků pro úrazy“ se nevedou, ani se nevykazují ve statistickém výkaznictví, protože nejde o osoby ekonomicky činné pro zaměstnavatele).
c) zaměstnancům jiné organizace
– jestliže utrpí pracovní úraz na našem pracovišti nebo vjeho prostorách zaměstnanec jiného podniku, který má určeného vedoucího zaměstnance (např. v našem areálu pracuje skupina takových zaměstnanců podle různých dohod nebo smluv o dílo) ohlásí pracovní úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm „Záznam o úrazu“ vedoucí zaměstnanec vyslané skupiny, vždy však ve spolupráci snaším podnikem, protože za pracovní úraz jiného zaměstnance zodpovídá vždy jeho zaměstnavatel. Stupeň zainteresovanosti závisí na závažnosti úrazu astupni zavinění.

Úraz studenta, učně nebo brigádníka
Úrazy, které se stanou žákům, studentům nebo učňům při vyučování ve školách nebo při výchově v předškolních a mimoškolních výchovných zařízeních nebo v přímé souvislosti snimi, se nazývá „školní úraz“.
Ale úrazy, které se stanou nebo příhodí na pracovištích nebo v prostorách našeho podniku, kde provádí odbornou praxi, na brigádě je úrazem pracovním a vykazuje jej ten zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo.

Evidence pracovních úrazů
Evidovat, to znamená podchytit všechny pracovní úrazy, knimž dochází při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, dále úrazy zaměstnanců na pracovišti nebo vprostorách podniku zaměstnavatele při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů, včetně úrazů „jiných osob“, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovišti nebo v prostorách, které nejsou jinak veřejně přístupné.

Tato evidence je trojího druhu:
a) je to jednak evidence o pracovních úrazech podléhajících registraci, jejichž úpravu, obsah a další otázky související se statistikou pracovní úrazovosti stanoví podle příslušných předpisů Český statistický úřad ve spolupráci s Českým úřadem bezpečnosti práce, s Českým báňským úřadem aodbory,
b) dále je to evidence o tzv. „drobných pracovních úrazech“, které se musí zaznamenávat do „Knihy BOZP“ příslušného pracoviště a vede se přímo u jednotlivých mistrů,
c) nakonec je to evidence o úrazech „jiných osob“, která je potřebná nejen pro účely úrazové prevence, ale hlavně jako doklad pro případnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu tím vzniklou (podle občanského zákoníku).
Tyto úrazy se nikde statisticky nevykazují, protože nejde ozaměstnance zaměstnavatele a nejsou pro náš podnik ekonomicky činní.
Evidenci registrovaných pracovních úrazů vede vždy ten zaměstnavatel, který má zaměstnance v evidenčním stavu avede mu agendu nemocenského pojištění.
Pracovní úraz zaznamenává podnik do tiskopisu „Evidence práce neschponých pracovníků pro úrazy“.
Hlavním podkladem je „Záznam o úrazu“ (uvedený v příloze I. vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb.) a „potvrzení pracovní neschopnosti“ od ošetřujícího lékaře.
Jestliže po nastoupení do práce dojde nejpozději do dvou měsíců k obnovení pracovní neschopnosti pro následky téhož úrazu, zapíše se znovu do evidence nikoliv jako nový případ, ale jako pokračující pracovní neschopnost.
Vznikne-li druhá pracovní neschopnost jako následek úrazu až po uplynutí dvou měsíců po skončené původní pracovní neschopnosti pro tento úraz, posuzuje se již jako pracovní neschopnost pro nemoc.
Pojem evidence je mnohem širší než pojem registrace, protože evidovat se musí všechny úrazy, které jsou pracovními, ale registraci však podléhají pouze pracovní úrazy, jimiž byla zaměstnanci způsobena smrt nebo pracovní neschopnost trvající nejméně jeden den mimo den, kdy došlo k pracovnímu úrazu.

Kniha BOZP pracoviště
(oddíl II. „Zápis o drobném zranění“)
Pracovní úrazy, které mají všechny znaky pracovního úrazu, avšak nezpůsobily zaměstnanci pracovní neschopnost nebo mu způsobily pracovní neschopnost kratší než jeden den, nepodléhají registraci a pouze se evidují v „Knize BOZP pracoviště“ – zápis o drobném zranění. Jsou to zpravidla úrazy, které vyžadují pouze ambulantní ošetření (drobná zranění), popř. ošetření z lékárničky přímo na pracovišti a postižený pokračuje dále v práci.
Zraněný je povinen vznik takového úrazu oznámit ihned svému mistru, je to v jeho zájmu, neboť to umožní, aby mu byla poskytnuta odborná „první pomoc“ a zabránilo se možným komplikacím.
Tím si zaměstnanec může zajistit také důkaz o tom, že úraz se mu přihodil na pracovišti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo pro toto plnění.
Tyto záznamy jsou základním podkladem pro případné dodatečné sepsání „Záznamu o úrazu“ v případech, kdy se následky drobného zranění projeví v pozdější době a způsobí dodatečně pracovní neschopnost delší než jeden den.

Proč tomu tak musí být
V praxi je často běžným jevem, že zaměstnanec utrpí nepracovní úraz a dodatečně uplatňuje nároky na odškodnění, jako by šlo o následky pracovního úrazu. Vedení knihy drobných úrazů přispívá rozhodujícím způsobem k objektivitě ze strany zaměstnavatele, zabraňuje případným spekulativním snahám ze strany zaměstnanců a dává podnět k odstraňování závad.
Zaměstnavatel tak může prokázat, že zaměstnancovy nároky jsou neoprávněné, nebo na druhé straně oprávněné, protože je záznam v „Knize BOZP“ a takto dodatečně prokázat, že jeho pracovní neschopnost je přímým důsledkem pracovního drobného zranění utrpěného na pracovišti.

Důležité
Pokud zaměstnanec ihned poranění i drobná neoznámí svému nejblíže nadřízenému (mistru nebo předáku směny) hrubě svým jednáním porušil tyto předpisy a v případech vzniklé komplikace je jeho žádost na dodatečné sepsání „Záznamu o úrazu“ bezpředmětná. Zde ostatní tvrzení jsou nedůvěryhodná, zvláště, když mezi tím byl „víkend“ (sobota, neděle, svátek), takže v tyto dny nebyl v práci tzn., že jeho zranění se mohlo přihodit různě a kdekoliv jinde.
V těchto případech nelze dodatečně provádět jakékoliv sepisování záznamu a v případě soudního sporu bude zaměstnanec těžko prokazovat, že se mu úraz stal na pracovišti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Při této příležitosti zdůrazňuji věnovat ze strany mistrů nebo předáků směn pozornost na hlášení úrazů v ranních hodinách v pondělí.
Veškeré doklady týkající se pracovních úrazů, nemocí zpovolání, provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení musí být uschovány po dobu 5ti let následujících po roce, v němž došlo k události.