Hodnocení soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2016

Změny v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2016

Každoročně jsou při organizování soutěže NČKR hledány nové postupy, jak odborné úrovni akce i jejímu marketingovému využití nastavit vyšší laťku. Vloni se jako atraktivní řešení ukázala myšlenka  „hlasu lidu“ – Nejkrásnější poroty stovky známých osobností i neznámých lidí. Letos se pořadatelé pokusili o evropský nadhled při sestavování výtvarné poroty, a to volbou tří hodnotitelek ze sousedních států. O hodnocení tohoto kroku jsme požádali renomovaného odborníka Josefa Sedláčka, předsedu technické komise NČKR a člena vedení Svazu polygrafických podnikatelů.

Jaká byla kvalita zpracování knih, přihlášených do ročníku 2016, oproti dřívějším letům
Celkově lze říci, že kvalita knih se oproti předcházejícím ročníkům výrazně zlepšila. Než však budu hodnotit současný stav a úroveň přihlášených knih, chtěl bych připomenout, že všichni, kdo posílají knihy do této soutěže, by měli klást zvlášť velký důraz na odbornou prohlídku vybrané knihy. A to z toho důvodu, že velice často se k nám dostává kniha se zjevnou vadou – jako je např. zlomený roh, ohnuté desky nebo sklady na listu vzniklé tzv. „falděním“ při tisku. Tyto chyby nejsou nikdy na celém nákladu, a proto by se důkladnou prohlídkou knihy před odesláním dalo předejít problémům s opakovaným zasíláním bezchybné knihy.
Velice často se v minulosti objevovaly nedostatky jak v předtiskové přípravě, tak i v samotném tisku. Výraznější nedostatky jsme vždy zaznamenali v knihařském zpracování přihlášených knih. Nejméně vad bylo u vazeb v tvrdých deskách V8, kde se hlavně vyskytuje volný nabývající hřbet, prohnuté desky, zvlněná nebo špatně vlepená předsádka apod. U vazeb lepených (V2) se často setkáváme s problémy s lepidlem – nedostatečně naneseným lepidlem v bočním lepení nebo dokonce použití oboustranné lepicí pásky pro hřbetní i boční lepení. Celkově však můžeme zhodnotit kvalitu přihlášených knih jako neustále se zlepšující.

Co může být důvodem tohoto vývoje a co lze predikovat do budoucna?
Důvodem pro stále se zlepšující kvalitu knih je především neustále postupující vývoj tiskových a knihařských strojů. V oblasti tisku se dnes již daří zcela vyloučit banální chyby, jaké byly v minulosti – např. nedobarvení, přebarvení, přenosy-pruhování, problémy s vlhčením, schnutím apod. Předtisková příprava je dnes tím základem, jenž tvoří bezchybný výsledek.
Ne zcela stejné je to u strojů pro knihařské zpracování. Tam ještě připadá velký podíl odborné práce na techniky a obsluhu. Ne vždy se vazba knih zpracovává na automatických linkách, zůstává velké množství jednoúčelových strojů vyžaduících větší náročnost na seřízení a obsluhu. Není ani výjimkou ruční vazba přihlášených knih, kde už je to pouze o odbornosti pracovníka.
Dá se říci, že se každý rok bude kvalita přihlášených knih zlepšovat, samozřejmě vždy v souvislosti s vývojem a automatizací strojních zařízení v polygrafickém průmyslu.

V čem se lišil aktuální ročník soutěže NČKR 2016 od předchozích organizačně?
Jako každý rok byly ustaveny dvě komise – technická a výtvarná. Organizačně byla soutěž zajištěna perfektně, a během celého týdne, kdy obě komise pracovaly, se nevyskytly žádné problémy. Co mě však překvapilo, byla mezinárodní účast členů výtvarné komise. Mimo členy komise z ČR byly delegovány tři členky z Německa, Polska a Slovenska. Ve spojitosti s tímto složením výtvarné komise si kladu otázku, jak je asi možné posuzovat graficko-výtvarné pojetí knihy v souvislosti s obsahovou stránkou, když jí jako cizinec – tedy vzhledem k neznalosti jazyka – vůbec nerozumím. Mezinárodní účast členů výtvarné komise v této soutěži považuji za nešťastnou, stejně tak jako komunikaci mezi členy komise v anglickém jazyce. Máme zde soutěž o Nejkrásnější knihu České republiky, a proto se domnívám, že by každý člen komise měl ovládat slovem i písmem český jazyk. To je jediná možnost jak posoudit, zda záměr výtvarníka odpovídá obsahu knihy. Posuzování výtvarného provedení knihy pouze v souvislosti s moderními trendy je podle mého zavádějící.

Jak tyto změny hodnotíte jako předseda technické komise i jako člen vedení SPP?
Změny týkající se složení výtvarné komise s mezinárodní účastí nevidím jako šťastné. Při zachování stávajícího složení bychom se neustále dostávali do sporu, zda NČKR se dá posuzovat jenom podle moderních a nových výtvarných trendů, bez toho, aby člen komise uměl přečíst nadpis knihy, popřípadě znal její obsah. Jak členové technické, tak i výtvarné komise by v každém případě měli mezi sebou komunikovat v českém jazyce. Souhlasné stanovisko v tomto směru zastává také prezidium Svazu polygrafických podnikatelů (SPP).

Co byste jako zkušený odborník doporučil pořadateli PNP pro další ročníky?
Domnívám se, že PNP zvládá tuto soutěž po léta opravdu velice dobře. Sestavení výtvarné komise s mezinárodní účastí v posledním ročníku byl asi pokus o přiblížení se Evropě. Můj názor – a zároveň také názor prezidia SPP – je zůstat u tradičního výběru členů komisí a vždy klást největší váhu na jejich odbornost.

Rozhovor s J. Sedláčkem připravil V. Kolenský