Účast zaměstnanců při zajišťování BOZP

Účast zaměstnanců je nezbytnou součástí úrazové prevence a měla by být zaměstnavateli tak chápána a podporována. Často je tomu naopak – zaměstnanec, který upozorňuje na nedostatky, upadá v nemilost.

S aktivní účastí občanů v péči o vlastní zdraví a hygienu práce počítá i zákon č. 20/1966 Sb., v platném znění, a jeho prováděcí vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, v platném znění, která stanoví, že občané uplatňují při své činnosti hygienické zásady a spolupracují na opatřeních k ozdravění životních podmínek, dávají podněty ke zlepšení, upozorňují na hygienické závady. Svoje místo zde má i odborová organizace.

Pozornost zaměstnanců je nutno zaměřit zejména na ty nedostatky, které vyplývají z nesprávného jednání lidského činitele v pracovním procesu. Je třeba kriticky posoudit, jak se na pracovní úrazovosti podílejí sami zaměstnanci porušováním předpisů o bezpečnosti, hygieně práce a požární ochraně, nedodržováním příkazů, zákazů a jiných pokynů mistra a vedoucích, ale také, zda svoje úkoly dostatečně plní příslušní vedoucí.

V podnicích, kde se pracuje s jedy a jinými zdraví škodlivými látkami, ale také všude, kde se zpracovávají, vyrábějí, distribuují nebo prodávají potraviny, stejně jako ve službách azdravotnictví, jsou zaměstnanci povinni přísně dodržovat předpisy a zásady hygieny a sanitace, aby nedocházelo ke škodám na zdraví nejen zaměstnanců, ale také ostatních občanů. Podobně je tomu všude tam, kde se pracuje s hořlavinami, výbušninami a vznětlivými látkami.

Předpisy uložily používat při práci ochranná zařízení a osobní ochranné pracovní prostředky. Mělo by být samozřejmostí, že zaměstnanci s nimi zacházejí šetrně, po skončení práce je řádně očistí a uloží na stanovené místo.

Další závažnou povinností zaměstnanců je účast na školení. Jde především o seznámení se se základními předpisy, ale také v určitých případech o praktický výcvik, např. při používání hasicích zařízení (ručních přístrojů, hydrantů apod.), signalizátorů, masek a jiných osobních ochranných pracovních prostředků.

Někteří zaměstnanci neradi plní další povinnost: podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám. Musí si však být vědomi, že prohlídka je důležitým preventivním opatřením v zájmu jejich zdraví. Také by měli vědět, že tato prohlídka je ve stanovených případech podmínkou, aby mohli určitou práci vykonávat.

Obdobně je tomu v případech, kdy se zaměstnanec pro svou práci musí podrobit stanoveným zkouškám (svářeči, jeřábníci, vazači, řidiči motorových vozíků apod.). Z podnětu zaměstnavatele se musí podrobit vyšetření, nenastoupil-li do práce pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, popřípadě nevhodně užitého léku. Toto zjišťování je důležité zejména tam, kde jde o práci, při níž by mohl být ohrožen život nebo zdraví lidí či majetku. Upřesnění má být v pracovních řádech. Zjistí-li se u zaměstnance, že je pod vlivem alkoholu nebo jiných drog, nesmí být připuštěn k práci. V závažných případech je postihován podle Zákoníku práce, případně dalších předpisů.

Zákoník práce předpokládá iniciativu zaměstnanců při předcházení pracovním úrazům, nemocen z povolání, požárům a ostaním škodám. Má povinnost oznámit svému nadřízenému nebo orgánu státního odborného dozoru nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování. Zaměstnanec má také povinnost oznámit ihned každý pracovní úraz, který se mu stal, nebo jehož byl svědkem, a být nápomocen zejména svým svědectvím při objasňování jeho příčin.

Pro všechny vedoucí (i odborové funkcionáře) by mělo být nepsaným zákonem, že budou příkladem v dodržování předpisů a zásad bezpečnosti a hygieny práce. Jen vlastní důslednou sebekázní mohou účinně působit na své podřízené. Svým dobrým příkladem si vytvoří také nezbytnou neformální autoritu nutnou při prosazování opatření ke zvyšování pracovní a technologické kázně.