Rizikové práce

Právní předpisy: Směrnice č. 46/1978 Sb. hygienických předpisů a hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MZd č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Směrnice MZd č. 41/1977 Sb. – nejvýše přípustné hodnoty hluku a vibrací
Směrnice MZd č. 42/1977 Sb. – stanovení způsobu měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí
Směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd oposuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic MZd ČSR č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrováno ve Sbírce zákonů – částka 2/1968 ačástka 20/1970)
Metodický návod MZd ČR pro provádění hygienického dozoru č. 9/1987
Nařízení vlády ČR č. 333/1993 Sb. o stanovení min. mzdových tarifů a zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů
Rizikovými pracovišti jsou pracoviště, na nichž je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav nebo ohrožení duševního zdraví.

1. zvýšené nebezpečí úrazu
   určuje: ředitel sdružených ambulantních zařízení
   na návrh: organizace, po projednání s odborným lékařem aodborovým orgánem
2. zvýšené nebezpečí ohrožení duševního zdraví
   určuje: krajský lékař pro péči o závody v dohodě s krajským psychiatrem
   na návrh: zdravotnických zařízení organizace, po projednání s obvodním lékařem a odborovým orgánem
3. zvýšené ohrožení nemocí z povolání, průmslových otrav nebo poškození na zdraví
   určuje: příslušný orgán hygienické služby (na návrh nebo z vlastního podnětu)
   návrh podává: organizace po projednání s obvodním lékařem a odborovým orgánem, zdravotnická zařízení a orgány, zejména oddělení nomocí z povolání

Při posuzování pracovišť, na nichž se vyskytuje riziko zvýšeného ohrožení nemocí z povolání, průmyslových otrav nebo poškození zdraví, se vychází z kategorizace prací, to znamená zařazení práce do kategorie 2 až 4 (dříve A až D) podle úrovně a hodnocení těchto ukazatelů:
a) pracovní podmínky – soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovního prostředí a faktorů vyplývajících z rizika práce (úroveň vybraných činitelů pracovních podmínek se specifickými a nespecifickými účinky na organismus):
– specifické faktory
jsou objektivně existující faktory, které pro svoji fyzikální, chemickou nebo biologickou podstatu mohou způsobit nemoc z povolání, průmyslovou otravu nebo jiné poškození zdraví; jsou to např. prach, hluk, vibrace, chemické látky a karcinogeny, škodliviny působící vznik profesních kožních onemocnění, ionizující záření, elektromagnetické záření (vf, vvf), infračervené záření, infekce, jednostranná nadměrná a dlohodobá zátěž, alergeny, zvýšený tlak na loketní nerv, zvýšený tlak vzduchu;
– nespecifické faktory
jsou objektivně existující faktory, které zpravidla nevyvolávají nemoc z povolání, ale podílejí se na vzniku a rozvoji nespecifických onemocnění a ovlivňují pracovní pohodu pracovníka; jsou to např.: fyzická a neuropsychická zátěž, pracovní poloha, mikroklima, osvětlení (denní a umělé);
b) fyziologické a psychické odezvy organizmu pracovníků na pracovní podmínky – soubor reakcí na pracovní podmínky, které jsou objektivně měřitelné;
c) zdravotní stav pracovníků.
Na základě výsledků hygienických měření a dozorů určuje příslušný orgán hygienické služby kategorii prací.
Pro kategorie 3 a 4 zašle organizaci Seznam rizikových prací.
V seznamu jsou uvedeny profese, počet pracovníků v profesi, rizikové faktory, kategorie a další podmínky, např. specielní lékařské prohlídky.
Organizace je povinna, mimo jiné:
– systematicky nahrazovat fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými technologiemi apracovními postupy,
– zajišťovat pravidelná měření škodlivin v pracovním procesu, s výsledky měření seznámit odborový orgán a doklady oměřeních uchovávat,
– každoročně do 1. 11. podávat návrhy na vyhlášení rizikových prací příslušnému hygienickému orgánu,
– vést evidenci rizikových prací – pracovišť,
– vést evidenci pracovníků pracujících na rizikových pracovištích,
– zajišťovat vstupní a periodické lékařské prohlídky pracovníků dle požadavků platných předpisů a požadavků hygienických orgánů,
– do 3 týdnů po vyhlášení rizikového pracoviště předat seznam pracovníků na něm pracujících závodnímu lékaři a běžně mu hlásit změny,
– realizovat a dodržovat náhradní opatření uložená hygienickým orgánem,
– vybavovat pracovníky předepsanými OOPP a kontrolovat jejich používání,
– dodržovat zákaz práce na rizikovém pracovišti u mladistvých a těhotných žen,
– dodržovat zákaz práce přesčas na rizikovém pracovišti (nad 150 hodin ročně).